A ano, jakkoli jsem si tuto svou první zkušenost poněkud idealizovala (běžím po louce a on mi kráčí vstřív, pak se políbíme, on mne položí do trávy...), realita byla jaksi prozaičtější:
Epos Třebová, účetní firma.
Nedává to smysl? Psát o účetnictví (a taky o stavebnictví a pamětních mincích), když člověk studuje literaturu, angličtinu, sémiotiku...?
Ale proč ne? Proč se omezovat na témata, která bezpečně znám? Proč nepřijmout výzvu? Kolik z mých spolužáků z Fakulty humanitních studií (nic proti vám, lidi, peace and love!) asi ví, jak se zatepluje dvouplášťová střecha panelového domu? Jak funguje Baumit Open systém? Jaké výhody má účetní software Pohoda?
Já už to vím.
A k čemu mi to bude? (Krom toho, že za to dostanu zaplaceno? Fair enough!)
Až jednou půjdu do Chcete být milionářem (lehkou zem, pane Čechu), vyhraju na takové otázce 10 000 000 Kč!
Jo, pozvu vás pak na kafe. :)
P. S. Děkuji tímto svému Houstonu, Karlu Borovičkovi, za jeho cenné rady a velkou trpělivost. :)

S tou trpělivostí to je vzájemné. On přežít moje komentáře není jen tak. By mě zajímalo, kolik tě to stálo mrtvých mozkových buněk. 105 638 602 snad ne :-)
OdpovědětVymazatTvé komentáře jsou zcela na místě! Nejlepší jsou "WTF" a "Like it!"
VymazatA jestli mi nějaké mozkové buňky opravdu umřely, ty ostatní teď mají o to větší párty! :D